a divákem. Snaží se hledat nové postupy v již zajetých kolejích
a zkoumá jejich další možnosti. Cílem je najit maximální symbiózu
a uspokojit audiovizuální nihilismus. Video mapping je zcela nový
styl vizuálního umění vycházející ze sféry vjingu. Jedná se o určitý
přesah, kdy rámec 2D projekčního plátna byl už nedostačující
a následné snahy o nový koncept vedly k objevení projekcí ve
volném prostoru na libovolné objekty.
Video mapping využívá běžné technologie, dostupné v zábavním
průmyslu, zcela novým způsobem. Hlavní náplní jsou projekce,
které spolupracují s vybraným objektem a usilují o rozbití vnímání
perspektivy u diváka. Pomocí projektoru lze zakřivit a zdůraznit
jakýkoliv tvar, linii nebo prostor. Sugestivní hra světla na fyzickém
objektu vytváří nový rozměr a mění pohled na zdánlivě „běžnou věc“.
Všechno se stává iluzí.
The Macula project explores the relationship between image, sound
and viewer. It fights the established limits and pushes the boundaries
in search of alternative approaches. The goal is to achieve perfect
symbiosis and satisfy audio-visual nihilism. Video mapping is a new
visual style based on VJing. When the standard 2D projection screen
was becoming too ordinary, efforts to find something new led to the
discovery of open space projection on any surface.
Video mapping uses common entertainment technology in a new,
innovative way. The main objective is to use projections tailored to the
selected surface or object to shatter the viewer’s perception of
perspective. The projector allows bending and highlighting any shape,
line or space. A suggestive play of light on a physical object creates
a new dimension and changes the perception of a seemingly
ordinary object.
Everything becomes an illusion.
Světoznámý pražský orloj - včetně starých legend a pověstí - zůstává neodmyslitelně spojen s věží staroměstské radnice, nejvýznamnější světskou stavbou Starého Města na pravém břehu Vltavy. O orloji kolují strašidelné pověsti. Pokud se zastaví, je amen s celými Čechami. Jestliže se porouchá, přijde špatný rok. Když se k němu chová někdo neuctivě či nepřátelsky bude potrestán.
Staroměstský orloj
Staroměstský orloj zvaný také Pražský orloj je jedním z nejproslulejších orlojů na světě. Je součástí jižní stěny staroměstské radnice v Praze. Podmínky pro jeho vytvoření vznikly nejspíše už za dob vlády Karla IV. Ten získal pro Prahu hodináře - horologistu Martina.
První písemná zmínka o orloji pochází ze 14. října 1410 a z ní je patrno, že orloj je dílem hodináře Mikuláše z Kadaně, který byl 9. října 1410 purkmistrem Starého Města vyrozuměn, že: "za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz". Ten astrolabium sestrojil na základě výpočtů jednoho z nejlepších pražských středověkých matematiků, astronoma Jana (Johanna) Šindela, kolegy Jana Husa, od roku 1410 rektora pražské univerzity a osobního lékaře krále Václava IV.
V minulosti existovaly spory o tom, kdo vlastně orloj vytvořil. Velmi dlouhou dobu se mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Pověst hovořila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny. Kamenická výzdoba orloje je pravděpodobně dílem kamenické huti Petra Parléře, která v Čechách působila do roku 1420.
Až teprve v polovině 15. století vstoupili do historie orloje Jan Hanuš a po něm Jan Táborský, kteří jej zdokonalili a dali mu podobu, kterou zhruba má podnes. Kolem roku 1490 Jan Hanuš řečený Růže (původem z Hradce Králové) orloj opravoval a pravděpodobně jej zdokonalil a vylepšil do té míry, že byl pokládán za jeho tvůrce. (K tomuto Hanušovi se pravděpodobně váže známá pověst "O slepém mládenci".)
V průběhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl mnohokrát opravován. Orloj se ve skutečnosti úplně zastavil r. 1865 a tehdy hrozilo, že bude odstraněn. Naštěstí pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit a stal se jeho správcem on i jeho potomci.
Astronomický ciferník
Orloj se skládá ze tří hlavních částí - Astronomické – ta ukazuje polohy nebeských těles, Kalendářového kola a části nad Astronomickou, kam se dívají lidé čekající každou celou hodinu pod orlojem. Ti chtějí vidět 12 apoštolů, kteří se střídají ve dvou okénkách nad astrolábem (astronomickým přístrojem na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce). Pohyb vykonávají ještě figurky Marnivce, Lakomce, Smrtky a Turka, které jsou nahoře.
Pražský orloj není jen obří časomírou, byl prý konstruován jako pomocník astrologů, mágů a zasvěcenců. Visí na něm nějaká neznámá kletba? Možná že funguje jako apokalyptické ďáblovo oko, jehož úkolem je ovládat duše lidí i celou zemi. Měření času je pouhou zástěrkou, šalbou. Je jedním ze způsobů, jak přilákat oběti - ty touží znát správný čas a jsou lapeny! Orloj, obrazně řečeno, žil a žije z energie svých obdivovatelů. Někteří křesťanští učenci toto vytušili, a proto se kontaktu (byť i vteřinovému) s ním obezřetně vyhýbali. Tolik tato dosti ponurá pověst…
Pražský orloj v Bruselu
Přesná replika pražské památky je v metropoli Evropské unie, kde zkrášluje nejnavštěvovanější bruselskou atrakci, park Minievropa. Radnice i se slavným pražským orlojem je stejně jako pařížská Eiffelova věž, londýnský Big Ben a další exponáty v měřítku 1:25. Dílo vyšlo podle diplomatických zdrojů asi na 750 tisíc korun, nepočítaje stavební parcelu, základy a údržbu, o něž se stará bruselský podnik.
Co orloj skutečně ukazuje?
''MEMENTO MORI'' - Člověče, nezapomeň, že zemřeš! - doposud nikdo ze života nevyváznul živ…
