Meat, Alcohol, Drugs and Tobacco Are The Number One Killers...

Projekt FERBEV/SOJO - SOJO/FERBEV Project

SOJO s.r.o. vznikla v roce 2009 díky mezinárodnímu projektu FERBEV.

Projekt FERBEV „Inovace fermentovaných nápojů ze zemí východní Evropy“ byl
koordinován Institutem of Sciences of Food Production (ISPA) Itálie. Hlavním cílem
projektu bylo zlepšení kvality tří tradičních fermentovaných nápojů a inovace při výrobě fermentovaných sójových nápojů.

Součástí projektu byl i vývoj v oblasti izolace a aplikace probiotických mikroorganismů při výrobě fermentovaných nápojů.

V projektu participovalo osm malých podniků (SME) z oblasti mlékárenství, výrobní
technologie a výroby nápojů a šest veřejných výzkumných institucí RTD z Itálie,
Velké Británie, České Republiky, Polska, Turecka a Gruzie. Na projektu Ferbev
se podílelo více jak 70 pracovníků (vědců, učitelů, technických pracovníků a studentů).

Hlavním přínosem mezinárodního projektu bylo rozšíření spolupráce mezi jednotlivými podniky, výzkumnými a vývojovými institucemi z různých zemí, využití nových poznatků a informací z oboru potravinářství, chemických, nutričních, mikrobiologických, senzorických analýz a jejich následné využití pro vývoj a inovaci fermentovaných nápojů . Výzkum a vývoj probíhal napříč všemi institucemi a podniky. Cílem projektu byl vývoj funkčních fermentovaných nápojů odpovídající hygienickým EU standardům, s pozitivním vlivem na lidské zdraví a zároveň podpora malých středních podniků (SME) a jejich konkurenceschopnosti v oblasti produkce fermentovaných nápojů.

Hlavním produktem jsou sójové kysané nápoje- SOJO jahoda a SOJO ananas
vyráběné v provozovně SOJO Příšovice. Moderní závod splňuje parametry
správné výrobní a hygienické praxe a základní standardy HACCP a ISO.

Omega – 3 mastné kyseliny

se řadí mezi esenciální látky, které lidské tělo neumí
syntetizovat, ale musí je přijímat v potřebném množství s potravou. Tyto esenciální
mastné kyseliny představují základní materiál pro tvorbu a funkci buněčných membrán,
jsou nepostradatelné pro transportní mechanismy a funkci mnohých enzymatických
systémů, přičemž játra jsou hlavním místem regulace činnosti těchto látek při látkové
výměně. Omega-3 mastné kyseliny jsou odvozeny od esenciální alfa-linolenové kyseliny
a vyskytují se nejvíce v tučných rybách, jsou však i ve fazolích, jádrech vlašských ořechů,
lněném semínku, celých zrnech a některých rostlinných olejích. Pravidelný příjem
omega-3 mastných kyselin snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Mnohé studie založené na pravidelné konzumaci omega-3 kyselin ověřily účinnost
omega-3 kyselin jako prevence proti infarktu myokardu. Další studie dokazují
snižování krevního cholesterolu.

vláknina

Pod pojmem vláknina rozumíme substance rostlinného původu, jež nejsou rozkládány
enzymy lidského trávícího ústrojí. Nejčastěji se sem řadí celulóza, hemicelulóza
a lignin, jež dohromady vytvářejí skupinu zvanou hrubá vláknina.
Celosvětový výzkum odhalil, že vláknina má prověřené schopnosti regulovat
tělesnou hmotnost a hladinu energie a dokáže snižovat výskyt závažných onemocnění,
jako jsou onemocnění cévního systému, některé druhy rakoviny a cukrovka.
Vláknina je základní živinou, která má být obsažena v našem každodenním jídelníčku.
Statistiky bohužel ukazují, že většina lidí konzumuje méně než polovinu denní dávky
doporučované odborníky. Mezi tzv. rozpustnou vlákninu se řadí inulin.
Je to prebiotická vláknina, která ve střevech podporuje růst zdraví prospěšných bakterií
rodu Bifidobacterium. Inulin je přírodní látka, která je obsažena ve větším množství
v kořenech čekanky. Prebiotické vlastnosti inulinu jsou ověřeny vědeckými studiemi.
Při pravidelném příjmu inulinu se rozvíjí střevní populace všech bifidogenních druhů,
zatímco reguluje nebo přímo odnímá převážně škodlivé druhy jako je např. E. coli,
salmonela a Clostridium perfringens. Existují ověřená tvrzení, že se pozitivní vliv bifidogenní
populace na mikrobiologickou stálost v koloidní flóře nepřímo projevuje na celkovém
zdravotním stavu.
Další informace o studiích a příznivých účincích inulinu
získáte na http://www.BENEO.com

Sója

je luštěnina, která je považována za jednu z nejstarších kulturních plodin.
Pěstuje se v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu.
Pochází ze severní a střední Číny. Sója je velmi bohatá na proteiny, navíc mají tyto proteiny
vhodné aminokyselinové složení s vysokým podílem esenciálních aminokyselin.
Podle mnoha pozorování je konzumace sóji zdraví vysoce prospěšná. Slouží jako
náhrada kravského či kozího mléka u osob s alergií na mléčné bílkoviny a mléčný
cukr (laktosu). Sója je přirozeně bezlepková potravina prospěšná pro lidi všech
věkových kategorií. Pravidelná denní spotřeba kvalitních výrobků ze sójových bobů
působí jako prevence kardiovaskulárních onemocnění – infarktu a aterosklerózy.
Snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá regulovat stav cukru v krvi. Mírní nebezpečí
výskytu rakoviny žaludku a přirozeně působí jako prevence některých druhů nádorových
onemocnění – zejména rakoviny prostaty, dělohy a prsu. Posiluje nervový systém
a krevní oběh. Napomáhá při léčbě onemocnění ledvin. Snižuje riziko osteoporózy
a zmírňuje nepříjemné stavy u žen v období klimaktéria. Zamezuje vzniku žlučových
kamenů a pomáhá při jejich rozpouštění. Na mezinárodním symposiu v Bruselu
bylo předneseno, že sója má velmi kladný vliv na diabetes. Sójové výrobky se pomalu
absorbují a pomáhají zpomalit přístup glukózy do krevního oběhu. Rovněž pomáhají
řídit stav cukru v krvi a jsou prevencí před aterosklerózou a nemocemi ledvin.

Laktosa neboli mléčný cukr
se přirozeně vyskytuje v mléku. Při vstřebávání je štěpena
na glukosu a galaktosu enzymem laktázou. Tento enzym, normálně přítomný ve střevní sliznici,
je u některých lidí málo účinný nebo chybí, což způsobuje poruchu trávení s příznaky nesnášenlivosti
laktosy (tzv. laktosová intolerance) a poruchu vstřebávání. Tito lidé nemohou konzumovat mléčné
výrobky, proto musí hledat vhodnou alternativu, která je dokáže nahradit. Zakysaný sójový
výrobek neobsahuje laktosu, proto je vhodný pro osoby s alergií na laktosu.

Probiotika

jsou specifické živé mikroorganismy, které mohou příznivě ovlivňovat
zdravotní stav člověka. Probiotika působí šetrně a preventivně, ale přitom to nejsou
léky, jen důležitá součást naši stravy. Za probiotické jsou považovány potraviny
obsahující dostatečné množství specifických živých probiotických organismů.
Probiotika můžeme přijímat v zakysaných výrobcích nebo v potravinových doplňcích
prodávaných v lékárnách či některých obchodech. Mezi nejznámější probiotické
kultury patří bakterie mléčného kvašení (rod Bifidobacterium a Lactobacillus).
Tyto bakterie obnovují přirozené osídlení trávicího ústrojí. Přispívají k jeho celkové
rovnováze a udržují zdravý poměr mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi.
Řada vědeckých studií dokázala, jak překvapivě účinná jsou probiotika. Probiotické
kultury zvyšují odolnost proti střevním potížím a infekcím, zlepšují zažívání, mírní
nadýmání a zácpu, snižují riziko žaludečních vředů, ale také rakoviny střev nebo
i případně zánětlivých střevních nemocí. Také snižují riziko propuknutí alergie
nebo atopického ekzému u dětí. Zlepšují odolnost proti infekcím močových cest
a pohlavních orgánů. Mohou příznivě celkově ovlivňovat imunitní systém organismu.
S pomocí probiotik může lidské tělo lépe využívat vitaminy,
vápník nebo laktózu obsažené v mléce.

Vlivy na zdravý životní styl
• pravidelný režim
• pitný režim
během dne bychom měli vypít dostatečné množství tekutin,
doporučené množství se pohybuje v rozmezí 2,5 – 3 l
• pohyb
pravidelný pohyb prospívá našemu zdraví, přispívá k posilování imunitního
i kardiovaskulárního systému a pomáhá udržovat v rovnováze
energetický příjem a výdej
• strava
velmi důležitá je vyvážená a pestrá strava
odborníci na výživu stanovili doporučené denní množství energie a živin,
které bychom měli v potravě přijímat
• GDA
doporučené denní množství, které stanovuje požadavky na výživu
pro zdravého člověka s průměrnou hmotností a průměrnou fyzickou aktivitou.
Mezi základní živiny patří také vláknina, která by měla být obsažena v našem každodenním jídelníčku.
Statistiky bohužel ukazují, že většina lidí konzumuje méně než polovinu denní dávky doporučované odborníky.
Vyvážené stravy se nedosáhne konzumací jednoho pokrmu, nýbrž příjmem potravin v průběhu
celého dne nebo týdne. Příjem rozmanité stravy nám pomáhá dosáhnout této vyváženosti. To znamená,
že téměř jakákoliv potravina může být součástí zdravé, chutné a vyvážené stravy.